Způsobí novela likvidaci lidové myslivosti?
Zahraniční příklady ukazují opak.

Dle ČMMJ povede snížení minimální výměry k ohrožení lidové myslivosti: ČMMJ uvádí, že dnešní aktuálně platná minimální výměra honitby je již dnes na hraně možností mysliveckého hospodaření a neodpovídá biologickým potřebám zvěře. Snížení výměry honitby navrhované novelou (z dnešních 500 ha na 250 ha) dle ČMMJ povedou ke (i) značnému zatížení státní správy, (ii) v řadě oblastí ochromí možnost odlovu zvěře na dlouhá období, (iii) mohou zapříčinit další pokles myslivecké základny v ČR. Právě strašení tím, že dojde k ohrožení lidové myslivosti a snížení počtu myslivců je jedním z klíčových důvodů, proč ČMMJ novele oponuje.

Reálným důsledkem snížení minimální výměry honiteb nebude náhlý velkoplošných rozpad stávajících honiteb: Mít vlastní honitbu přináší i spoustu administrativních povinností, a proto nelze čekat, že by došlo k masovému zakládání nových honiteb. Reálně budou nové honitby vznikat zejména tam, kde budou stavy zvěře ve velké nerovnováze s požadavky vlastníků a myslivci nebudou ochotni přistoupit na úpravu plánů lovu, nebo ve sdružení nebudou dobré mezilidské vztahy. Jednalo by se především o honitby, kde dosud myslivecká sdružení zneužívala pozice síly proto, aby znemožnila malým a středním vlastníkům a uživatelům pozemků v honitbě reálně ovlivňovat výši odlovu.

Pokud povede zmenšení minimální výměry honitby ke vzniku více honiteb, pak zákonitě vznikne více mysliveckých spolků, které budou tyto nové honitby užívat.

Honitby jsou v praxi výrazně větší, než je minimální výměra: Minimální výměra honiteb je pouze nejmenší rozloha, jakou honitba může mít. V praxi je však drtivá většina honiteb výrazně větší. V České republice je nyní průměrná velikost honitby necelých 1200 ha (tzn. více než 2x větší než minimální výměra). I po zmenšení na 250 ha by pořád minimální výměra honiteb byla výrazně větší než v sousedních zemích – v Rakousku je minimální výměra honiteb 115 ha a v Německu dokonce pouhých 75 ha. Podobně jako v ČR i v Rakousku a Německu je ale v praxi průměrná výměra honiteb výrazně větší než ta minimální – v Rakousku cca 1100 ha a v Německu cca 300 ha. Kdyby k masovému snižování výměr honiteb mělo dojít, už k němu dávno došlo.

Menší minimální výměra honiteb neznamená ochromení odlovu zvěře, v sousedních zemích i s nižší minimální výměrou honiteb se loví výrazně více: Rakousko a Německo, kde je zakotvená výrazně menší minimální výměra vykazují daleko vyšší počty odlovené zvěře. To však není způsobené velikostí honiteb, ale především způsobem stanovování plánů lovu, které se řídí zejména tím, jaký vliv má zvěř na vývoj lesa v dané honitbě. Tvrzení, že zmenšení minimální výměry honiteb způsobí ochromení lovu, je tedy silně zavádějící.

Zatímco u nás počet myslivců setrvale klesá, v sousedních zemích roste: Přestože nejsou v současnosti k dispozici úplně přesná data odhaduje se, že od první poloviny 90.let došlo v České republice k výraznému poklesu počtu myslivců z cca 115 000 na současných cca 65 000 myslivců. Je tedy zřejmé, že v současném systému dochází u nás k výraznému propadu počtu myslivců. Opakovaná tvrzení ČMMJ, že právě projednávaná novela povede k poklesu počtu myslivců, je tedy silně zavádějící. K tomuto poklesu dochází již nyní a v mnoha případech je tento „odliv myslivců“ způsobený právě rigidností mysliveckých sdružení, neochotou přijímat mladší členy a případně měnit svoje zažité postupy v péči o zvěř.

U našich západních sousedů naopak počet myslivců roste. Zatímco u nás se počet myslivců od první poloviny 90. let propadl o více než třetinu v Německu za stejnou dobu o třetinu narostl. Nechceme tvrdit, že je to způsobeno právě malou minimální výměrou honiteb (v Německu 75 ha), faktorů bude určitě řada, každopádně je zřejmé, že snížení minimální výměry honiteb samo o sobě k propadu počtu myslivců a tím „likvidaci lidové myslivosti“ nepovede. Naopak se může otevřít prostor pro myslivce, kteří nenašli svoje místo v nynějších mysliveckých sdruženích.